Greenwashing is all around us

Sustainability is in now. It’s not for only for hippies with unshaved legs and tie dye t-shirts anymore, to be eco-friendly is simply cool, just as everything that’s natural, organic and/or vegan. I have nothing against, of course, I’m actually glad! Unfortunately, many brands take advantage of it and use these words in advertisements or in their product description falsely.

In other words, they lie about the eco-friendliness of their products. That is sort of my definition of greenwashing. Wikipedia says that greenwashing is a form of marketing spin in which green PR (green values) and green marketing are deceptively used to persuade the public that an organization’s products, aims and policies are environmentally friendly and therefore ‘better’ appeal to nature.(1)
It’s almost impossible to have zero experience with greenwashing advertising today. It’s literally everywhere, from cosmetics and clothes to food and technology. In the following text, I will highlight the most common fields and practises that you should be aware of.

  1. Cosmetics

When choosing cosmetic products, be especially careful about those who proudly scream natural, vegan or organic. The cosmetic industry knows very well that people start to realize the downsides of silicones, synthetic perfumes, foaming agents and other chemicals and therefore they shift their marketing towards nature. They rely on the fact that most consumers don’t understand the ingredients list and have no idea what do all those weird chemical names mean. In practise it often results in synthetic products being labelled as natural, although they actually contain only one or two natural ingredient (e.g. argan oil, aloe vera or camomille extract). A product that contains argan oil but is full of silicones is not natural! So, watch out for this next time you go to a drug store and want to buy some natural product.Tip: Read the ingredients list. It is actually not so difficult, you just need to a bit of an extra time and a little cosmetic dictionary, like this one. https://cosdna.com/

  1. Fashion

If you had the opportunity to pass by one of the clothing chains’ window recently, you must have noticed the green, natural motives on it followed by words such as sustainable, more sustainable (!), eco-friendly, eco-aware, conscious, organic or simply better. It seems to me that every fast fashion chain has a special collection from organic cotton, linen or recycled polyester now. It is necessary to note that yes – a linen blouse is better than a polyester one, as it lasts longer, it is much more comfortable to wear and therefore it should prevent the consumers from buying another blouse soon (in theory). However, we can’t forget about the fact that fashion chains’ main objective is still to sell thousands of pieces every day and therefore keep the fast fashion wheels spinning. The only difference is that they sell t-shirts from organic cotton and sweaters from wool blend instead of t-shirts from polyester and sweaters from acrylic (ugh) now. This makes a nice difference for the users of this clothes, but not much for the planet. The factories keep producing, people keep buying and throwing away with the same pace as always. The only way how to be more sustainable is to buy less. Buying tons of clothes (although from sustainable collections) won’t make us more sustainable. Tip: Try to buy less. Choose good quality and timeless designs because they will last longer and won’t become out soon. Think every purchase carefully and don’t buy anything unless you’re 200% percent sure. 

  1. Packaging

It’s been a couple of years since the beginning of the war against plastic. Plastic has become public enemy number one since photos of sea animals strangled with plastic bags flooded the internet. Single use plastics are indeed no good. However, let’s remind us that anything that is single use is never ecological, because of the word single use. If producers tell you that their packaging is eco-friendly because it’s made from paper, glass or today’s favourite, bioplastic, don’t believe them. If it’s a single-use wrapper, it will never be ecological.A special chapter are the above-mentioned bioplastics, which are so popular for the production of to-go cups, disposable tableware and shopping bags. The majority of those is made from PLA, a type of plastic made from corn starch that should be compostable. The actual sustainability of these items is questionable, as it has been shown that they only decompose in an industrial compostIn order to get there, you need a special infrastructure which consists of special rubbish bins for bioplastics and a sufficient number of the composting plants. We lack both here in Czechia, and therefore these items often end up in the yellow (plastic) or brown (biowaste) rubbish bin or worse, in nature, as many people still believe that they will decompose there. And like that, their eco-friendliness is gone. Tip: Sustainable packaging does exist and it’s called reusable packaging. Bring your own cotton tote bag instead of taking the bioplastic one. Have your coffee to-go served in a returnable cup (if that does exist in your country). If you have a zero-waste shop nearby or your supermarket offers to buy food in bulk, bring your own containers and do it. 

Note: I didn’t put any photos of concrete products or brands, because the purpose of this article is not to damage someone. I just want to point out to the greenwashing marketing. After all, if you have read the article until here, you should be able to detect the brands and companies that use it yourself. 

T.
(1 )https://en.wikipedia.org/wiki/Greenwashing

CZ VERSION:

Greenwashing všude, kam se podíváš/strong>

Udržitelnost je dnes trendy. Být eko již není výsadou lidí v batikovaném tričku s neoholenýma nohama, být eko je cool. Stejně tak jako všechno co je přírodní, bio a veganské. My samozřejmě nemáme nic proti, ba naopak – takovým trendům tleskáme! Bohužel toho spousta firem zneužívá a tato slova se pak lživě objevují v reklamách nebo přímo na výrobcích. To je naše definice greenwashingu. Wikipedie říká, že “greenwashing je dezinformace šířená organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe.” (1) V dnešní době je prakticky nemožné, abyste se s greenwashingem nesetkali. Objevuje se napříč celým spotřebitelským spektrem, od kosmetiky a oblečení až po potraviny. V následujícím textu se pokusíme vypíchnout nejčastější příklady, na které byste si měli dát pozor. 

  1. Kosmetika a drogerie

Při výběru kosmetických a drogistických produktů si dejte pozor na ty, které na sobě mají pyšně napsáno přírodní/natural, vegan nebo organic. Kosmetický průmysl dobře ví, že lidé si začínají uvědomovat neblahý vliv silikonů, parabenů, pěnidel a syntetických parfémů na naše zdraví, a tak stačí marketing směrem k přírodě. Spoléhají ovšem na to, že většina spotřebitelů neumí číst složení a u většiny názvů ve složení nemá ani potuchy, co se za nimi skrývá. A tak se nebojí nazvat produkt přírodním i když je v něm přírodní složka jenom jedna (např. arganovový olej, aloe vera, heřmánkový extrakt atd.), a zbytek je klasická syntetika. Produkt, který obsahuje arganový olej, ale je plný silikonů, opravdu není přírodní. Tak pozor na to.  Více o přírodní kosmetice se dozvíte v našich předchozích článcích o vlasových produktech, zubních pastách a deodorantech.
Tip: Čtěte složení, není to zas tak složité. Doporučujeme třeba encyklopedii od Biooo, kam jednoduše zadáte název dané složky a dozvíte se, nakolik je přírodní a (ne)bezpečná. Akorát si na nákupy v drogerii vyhraďte trochu víc času. 

  1. Móda

Pokud jste v poslední době měli příležitost nahlédnout do výlohy některého z fast fashion řetězců, nemohli jste si nevšimnout, že se to v nich jen zelená potisky listů a jiných přírodních motivů, doplněných slovy jako udržitelný, udržitelnější (!), ekologický, zdopovědný, conscious, organic apod. Snad každý z řetězců dnes má speciální kolekci, která je šitá z biobavlny, lnu nebo dnes tolik oblíbeného recyklovaného polyesteru. Zde je třeba podotknout, že ano – pro spotřebitele je lepší halenka lněná než polyesterová, jelikož s největší pravděpodobností mnohem déle vydrží, bude pohodlnější a zkrátka se bude lépe nosit, což by (čistě teoreticky) mělo většině lidí zabránit brzkému nákupu další halenky. Nicméně je důležité si uvědomit, že cílem řetězců pořád není nic jiného než prodávat tisíce kusů oblečení denněa nadále tak roztáčet kola rychlé módy. Místo triček z polyesteru a svetrů z akrylu (brr) teď jenom prodávají trička z biobavlny a svetry s příměsí vlny. Což je pro uživatele takového oblečení lepší, ale pro planetu v tom zase tak moc velký rozdíl není, protože se nadále vyrábí, nakupuje a vyhazuje ve stejném tempu, jako předtím (jenom ten len možná nenadělá na skládce tolik škody jako polyester). Skutečná udržitelnost tkví v tom, že se naučíme toho kupovat méně a budeme si věcí více vážit. Pokud budeme nadále kupovat kvanta oblečení – ač z udržitelných kolekcí – tak se udržitelnými rozhodně nestaneme. Tip: Zkuste nákupy oblečení jednoduše omezit. Vybírejte si kvalitnější nadčasové kousky, které vám dlouho vydrží a nevyjdou za pár měsíců z módy. Každý nákup si pořádně promyslete a pokud si kouskem nejste 200% jistí, raději ho v obchodě nechte, jelikož by stejně zanedlouho pravděpodobně skončil v kategorii “neunosím” a byl by nahrazen něčím jiným. 

Je to už pár let zpátky, co byla vyhlášena válka plastu. Poté, co se na internetu rychlostí kulového blesku začaly šířit v lepším případě fotky plastů vyplavených na plážích, v horším případě mrtvých želv a racků zamotaných v igelitovém sáčku se pro spoustu lidí stal plast nepřítelem číslo jedna. Jednorázové plasty vskutku nejsou nic dobrého. Nicméně nezapomínejme na to, že nic jednorázového není ekologické, právě kvůli principu jednoho použití. Pokud vám tedy výrobce bude tvrdit, že jejich obal je ekologický, protože je z papíru, skla nebo z dnes tolik oblíbeného bioplastu, nemá pravdu. Jednorázový obal prostě ekologický není, ať je vyroben z čehokoliv. Samotnou kapitolou jsou výše zmíněné bioplasty, které jsou dnes z oblibou používány na výrobu jednorázových nápojových kelímků, nákupních tašek i některých obalů. Většina takových obalů nebo nádobí je vyrobena z tzv. PLA, což je plast vyrobený z kukuřičného škrobu, a měl by být tedy kompostovatelný. Jejich skutečná ekologičnost je však sporná, jelikož se ukazuje, že rozložitelné jsou jen v prostředí průmyslové kompostárny. Na to, aby se do takové kompostárny dostaly, u nás chybí dostatečná infrastruktura, a to jak v podobě popelnic určených speciálně na bioplast, tak samotných kompostovacích zařízení. Bioplasty tedy v horším případě končí ve žluté nebo hnědé poplenici, přičemž v obou nadělají slušnou paseku, v lepším pak ve spalovně. A deklarovaná ekologičnost je tudíž vniveč. Tip: Udržitelné obaly přece jenom existují – jsou to obaly znovupoužitelné. Místo tašky z bioplastu si radši noste svoji bavlněnou či síťovku, kávu s sebou si nechte udělat do Otoč kelímek a pivo na fesťáku do Nicknack. Pokud máte možnost nakupovat do vlastních obalů v bezobalovém obchodě či v bezobalové sekci v supermarketu, učiňte tak. 

Pozn.: Záměrně jsem nepoužila fotky konkrétních obchodů či značek, jelikož účelem tohoto článku není nikoho poškodit. Na problém greenwashing marketingu chceme pouze upozornit. Tento článek by vám měl pomoct takové značky a produkty umět rozpoznat.
T.

(1) https://cs.wikipedia.org/wiki/Greenwashing

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s